Noc v divoče, doba ledová, nové přírůstky do rodiny a mnohem víc

Polovina prázdnin už téměř za námi a já si stále říkám, jak zbývající prázdninový čas budu trávit nějakým užitečným způsobem. Říkám si to už od samotného začátku prázdnin a nějak se mi to stále nedaří. Kytary jsem se ještě ani nedotkla, s tužkou v ruce jsem strávila sotva čtyři hodiny a že bych nějak převratně cvičila? To se říct taky nedá. Celé dny trávím u počítače nebo si pouštím muziku a přitom lítám po celým domě. No, snad to trochu vylepší fakt, že včera už jsem během těchto prázdnin začala číst čtvrtou knihu.
Ale i přes ten nevyužitý prázdninový čas se najdou chvíle, jejichž čas je využitý skvělým způsobem. S přáteli se člověk prostě nikdy nenudí.

Naše stanoviště - dva důmyslně propojené stany. :D

Píše se datum 19. července léta páně 2016 a mí potrhlý vesničtí přátelé se rozhodují, že půjdeme stanovat! Ostatně, každý rok alespoň jeden den letních prázdnin věnujeme právě stanování. 2 stany - 4 lidé. Stavba stanů probíhala ve 3. (Neboť ten 4. ještě nedorazil.) Tuhle část zvládáme, v rámci možností, už celkem hravě. Možná by bylo dobré zmínit naše stanoviště. Stanujeme zásadně v divočině - tedy na okraji hlubokého lesa daleko od lidské civilizace. (Dobře, zas tak daleko ne.) V té temné noci pokaždé slýcháváme kroky divoké zvěře. (Ano, to je pravda a vždy to je trochu děsivé - trochu víc děsivé.)

Se 4. členem se k nám připojuje neočekávaný člen pátý. Tím jest naše malá černá přítelkyně kokršpanělka jménem Sofie. A tráví noc ve stanu s námi.
No jistě si dovedete představit, že před spaním jsme vedli dlouhé debaty o všem možném, mimo jiné i o zelenině a dalších skvělých jídlech, kdy jsme patřičně probrali, co všechno máme rádi. Taky nechyběl poslech skupiny Green Day a hra Would you rather (v překladu něco ve smyslu "Raději bys"), kterou doprovázeli věčné dohady, co bychom raději - byli sežráni tygrem nebo žralokem, byli bohatí a nešťastní nebo chudí a šťastní... No, zkrátka šli jsme spát někdy kolem půl jedné (což je na naše poměry vcelku brzy.)
Tento den jsem také dostala dva opožděné dárečky - mobil Lenovo Vibe K5 k mému stipendiu za dobré vysvědčení a knihu Hra o trůny k mému svátku, který se koná každoročně 13. července. A právě tuto knihu aktuálně čtu.

Když už jsme u těch Green Day... WTF - zatracená cenzura textu :D

A trošku tématicky k těm prázdninám :D

Je 20. 7. a já si v klidu spím ve stanu. Vtom slyším hlasy ostatních mých společníků a probouzím se. Proboha! Vždyť je 7 hodin ráno! Copak se úplně pomátli? Já běžně vstávám v 10 a déle, mé tělo potřebuje 8 poctivých hodin spánku! 7 hodin ráno! No chápete to někdo? Já ne... Ovšem odmítám vstávat, dokud k tomu nejsem donucena s tím, že už balíme. To bylo někdy kolem deváté. Během těch dvou hodin jsme se domluvili, že odpoledne zajdeme do bazénu. (Opět už jen ve 3, ten čtvrtý je pořád nějak zaneprázdněn...)
Dobelhala jsem se tedy domů a začala si opět balit věci, přičemž jsem si představovala ten dlouhý překrásný spánek, který jsem mohla mít, kdyby ti blázni nevstávali tak brzy. Sbalila jsem se, najedla jsem se a pomalu jsme společně vyrazily k autobusu. Ve městě jsme se z autobusové zastávky dobelhaly až k bazénu. Tam jsme strávily dvě hodiny - bazén, vířivka, divoká řeka a TOBOGÁN! Jo, na něm jsme se pořádně vyřádily! Jako malý děcka...
Pak jsme šly do kavárny a tam jsme si všechny tři daly horkou čokoládu (já měla s příchutí karamelu. :3)
Po čokoládě jsme se přesunuly o cukrárnu dál a tady jsem si dala jeden toust s mozzarellou a jeden tuňákový. A hurá domů! Večer jsem v posteli usnula, ani jsem nevěděla jak...

Nové knižní přírůstky do rodiny

Další naše společná schůzka ve třech se konala 22. července. Vlakem jsme tehdy jely do Hradce Králové, kde jsme si užily dvouhodinové nákupy a kino. Obešly jsme všechny obchody s oblečením, daly si k jídlu bagetu z Bageterie Boulevard, já měla tradičně svou oblíbenou pařížskou. :3 Nechyběla ani návštěva knihkupectví - protože já - knihomol... A zde jsem si pořídila Dceru. Jako ta knížka se jmenuje Dcera. Jedná se tedy už o druhý knižní přírůstek do mé rodiny za tento uplynulý týden. :3
A koupily jsme si ten předražený Bubble tea, který je i přes to hrozně dobrý.

Doba ledová: Mamutí drcnutí

Ten jsme propašovaly do kina, koupily velký slaný popcorn a posadily se do sálu, kde jsme shlédly skvělý animák Doba ledová: Mamutí drcnutí. Jak já animáky miluju!!! Pak už nás čekala jen zpáteční cesta vlakem. No, až do Častolovic to bylo v pohodě. Ovšem, byly jsme natolik přesvědčené, že do Rychnova nás kvůli výluce doveze autobus, stejně jako při cestě tam. Nevím jak je to možné, ale vlak do Rychnova jel. A nejenže jel, ale díky našemu přesvědčení ujel... No co, to se může se každému! :D Domů jsme se z Častolovic dostaly tedy autem, kde nás z Častolovic vyzvedla kamarádky mamka. (A beztak by nás někdo musel vzít v Rychnově, když jsme z té vesnice, kam nám jel autobus až někdy v 11, přičemž mi bychom tam vlakem byly v osm. :D)

A jak prázdnin s přáteli úžíváte vy?

Megi