Dnešní článek bude pravděpodobně o něco kratší. Co taky chcete psát o dni v Zoo? Každý byl snad alespoň jednou v Zoo a tak si to všichni dokáží představit - zvíře, další zvíře, opět zvíře, pro změnu prázdný výběh a zase zvíře. Taky občas někde nějaká opice mlátí rozzuřeně do skla, aby se zbavila otravných návštěvníků a jinde si z návštěvníků dělá lev (tady spíše tygr) dopolední svačinku. No, dobře, tady už trochu přeháním. Ale ty opice se dokážou vážně rozčílit. Právě při této návštěvě zoo v Liberci jeden šimpanz bouchl do skla, jen proto, že za ním šel můj bratr a chtěl si ho vyfotit. Nebo j když jsem před mnoha lety naštvala v Hodoníně jednu gorilu, když chodila u skla tam a zpátky. No a já šla neustále za ní. Pak se najednou zastavila, vyskočila a zadníma nohama kopla do skla. No, raději jsem se klidila stranou. (Hned potom, kdy jsem se snažila ji naštvat ještě jednou, aby znovu vyskočila. Ovšem tentokrát se mi to nepodařilo.) Cože? Že Vy jste nikdy opici takhle nenaštvali a nikdo ve Vašem okolí také ne? Tak to mě napadá jediné... Asi to máme v rodině.
Každopádně tohle se stalo až někdy v polovině naší prohlídky. Já jako správný umělec (ehm, ehm...) jsem celou zoo viděla přes hledáček fotoaparátu nebo na papíře, kdy jsem pár zvířat zachytila tužkou.
No, ale jdeme si tu zoo teď tedy projít. A udělala bych to následovně: přes fotografie, které jsem milostivě nafotila. Budete to vidět mýma očima, protože já opravdu nic jiného než hledáček fotoaparátu a papír + tužka v ruce neviděla.
Při vstupu do zoo Vám hned do očí padnou zebry. Ne, že by snad byly nějaké speciální oproti jiným zoo, ale prostě jejich výběh je úplně na začátku. Ale pravda, ty co vidíte na následujících fotkách byly až dál ve společném výběhu se žirafami.
A pak tu máme velbloudy. Líně si tam leželi a pak se jeden začal válet s nohama nahoře, jako by si myslel, že je pes. Když se doválel lehl si na bok a jeho druh ho uctivě následoval. A pak na scénu přišla koza. Zřejmě zemi považovala za příliš nepohodlnou k ležení a vylezla na jednoho velblouda, který si hověl ležíc na zemi na boku a prostě si z něj udělala postel. Ano, lehla si na toho velblouda.
No, co na něj říct. Není rozkošný? ♥
A ten jeho kukuč. :3Pak jsme se na chvilku zastavili u slonů. Pozorovali jsme jak svým obratným chobotem lámou z nudy větvičky nebo si hrají s míčem. :3
A pak jsme se ještě jednou na.... řekněme trochu delší chvilku? zastavili u těch miloučkých slonů. :3
A pak ještě venkovní výběh žiraf.
U těhletěch jsem se radši moc nezdržovala, vypadali nebezpečně. :D 
Přes horské kozy jsme došli až k lemurům, od kterých nás dělila voda, kde si plulo spousta kachen, hus a labutí a nebýt úžasného teleobjektivu, s fotkami lemurů se můžu rozloučit. :D
Pak následovala dlouhá, předlouhá cesta, kterou nás doprovázeli všemožní dravci. A tady je jeden krásný orel. :)
Lev tu sice byl taky, ale ten byl zanedbatelný oproti legendárním bílým tygrům, kteří jsou pro libereckou zoo typičtí. A ta mláďátka byla rozkošná, když leželo jedno na druhém a objímaly se packama. ♥ :)
Následovala spousta ptáků, plazů, hadů, krokodýlů, chameleonů a dalších potvůrek.
Opičky!!! Ty všude skákající a lezoucí, ty jsou zlatý. Ale vidíte toho zdánlivě mírumilovného šimpanze? (Je to šimpanz, že jo? :D) Nevěřili byste, jak dokážou být agresivní a mlátěj do skel! :D
U lachtanů jsme strávili hodně času sledováním jejich vodních kousků a, jak jinak, focení. A když pak taky vylezli na břeh, to se teprve fotilo! :D
A ten kulišácký výraz. :'D
Na úplný závěr dne jsme si dali ve Frýdlantu oběd a zvenku koukli na hrad a zámek. :) Pak jsme už jen zamávali mému bratrovi s přítelkyní, kteří už z Liberce odjížděli domů, zatímco mě s rodiči čekalo ještě několik zajímavých dní.
Megi
Nikdy bych nevěřila, že se někomu povede naštvat opici :D ale asi je to možný :D.. Jinak krásné fotky, ty sloníčci :3
OdpovědětVymazatgingerjannie.blogspot.cz
Děkuju :) A přesto se to naší rodině podařilo dokonce už dvakrát. :D
Vymazat